Obsah: Za Otou Filipem jsme se vydali do Mnichova, který byl od roku 1974 jeho působištěm, i do Murnau, kde žije. Provedl nás místy, která mu poskytla zázemí, a zastavili jsme se spolu s ním v Bavorské knihovně, na jednání Bavorské akademie krásných umění i v někdejším sídle rozhlasové stanice Svobodná Evropa. Listovali jsme společně s ním jeho knihami, články, korespondencí i písemnými dokumenty a především poslouchali barvité vyprávění o všech etapách spisovatelova života.
Stejně jako to říká Ladislav Klíma, i tady je patrné, že spisovatel píše především „o sobě, o sobě a zase o sobě“. U Oty Filipa to platí několikanásobně, neboť do jeho osudu se vešlo tolik událostí a neuvěřitelných zvratů, až se nechce věřit, že jde jen o jeden životopis. Jeho čtenáře už určitě mnohokrát napadla otázka, jak mnoho z barvitých vyprávění se opírá o skutečné události a kolik z toho připadne na autorskou licenci. Jeho příběhy jsou šokující, neuvěřitelné, smutné, jízlivé, zábavné, tragické. Jeho skutečný osud stejně tak: Ze syna kavárníka a kolaboranta, ze studenta německého gymnázia s německým občanstvím, z prodavače mýdla, novináře, horníka, i rozvraceče Československé socialistické republiky se stal spisovatel a novinář, který se prosadil doma a později i v zahraničí.
Kde jinde, než v TS Ostrava, by měl vzniknout dokument věnovaný tomuto ostravskému rodákovi. Byli jsme prvním televizním štábem, který Ota Filip pustil do svého soukromí, a podle jeho vlastního vyjádření to způsobilo právě ostravské spříznění.
Svůj pocit směrem k rodišti sděluje Ota Filip hned na samém začátku. Od této rodné adresy odvozuje další události, které významně ovlivnily jeho curriculum vitae. Uvádí nejen klukovské hry ve vícejazyčném prostředí, ale i povinnost navštěvovat německou školu, následné přesídlení do Prahy, proletářské prostředí Žižkova a odmítavý postoj k Únoru 1948. Následovaly další podstatné okamžiky - vojenská služba u PTP, pozornost, kterou u státní bezpečnosti vyvolala touha osvobodit se útěkem za hranice, vzestupy a pády při snaze prosadit se profesně i důsledky, které s sebou nesla normalizace, včetně pronásledování tvůrců, kteří s úspěchem vydávali své knihy za hranicemi, což bylo doma klasifikováno jako snaha rozvracet republiku. Jak složitá je cesta za uznáním při nuceném odchodu do exilu, o tom mohou vyprávět jen ti, kteří to absolvovali. Stejně tak jen ti, kteří kdy museli obhajovat svá skutečná či domnělá selhání - a třeba i před vlastními dětmi - znají, jak osudově může rezonovat zahrocený oblouk, kterým se po letech připomenou jizvy z padesátých let...
Není to poprvé, kdy se TS Ostrava setkalo s Otou Filipem. V roce 1994 byl podle jeho románu natočen stejnojmenný osmidílný seriál Nanebevztoupení Lojzka Lapáčka ze Slezské Ostravy se Zdeňkem Žákem v hlavní roli a celou řadou především ostravských herců v dalším obsazení. Scénář k seriálu napsal Miroslav Stoniš a režie byla v rukou Otakara Koska.
V dokumentu Dvacáté století Oty Filipa hovoří: Miroslav Stoniš, novinář a přítel, Marek Stoniš, novinář, Miroslav Balaštík, šéfredaktor nakladatelství HOST a Libor Magdoň, literární historik.(oficiální text distributora)
Komentáře
Video
Foto
Hodnocení
Sdílet
Komentuj i ty:
Video:
Aby jsi mohl(a) přidat video tak se musíš přihlásit Nemáš učet zaregistruj se!
Foto:
Aby jsi mohl(a) přidat fotku tak se musíš přihlásit. Nemáš učet? Zaregistruj se!
Hodnocení:
Sdílet:
Aby jsi mohl(a) sdílet přes e-mail tak se musíš přihlásit.Nemáš učet? Zaregistruj se!
Všechna práva vyhrazena.
Upozornění: Autor stránky nebere žádnou zodpovědnost za obsah nahraný uživateli.
Žádné ze zobrazený souborů nejsou na tomto serveru.
Nepoužívajte tento web k distribuci souborů, ke kterým nemáté oprávnění.
Všechny komentáře, filmy a další příspěvky sem vkládáte na vlastní zodpovědnost. Autor stránek odmítá jakoukoliv zodpovědnost za případnou škodu, nebo porušení zákona!
Kopírování obsahu bez případného souhlasu autora je trestné.
V případě, že jste narazily na nelegální, nebo nevhodný obsah, prosím, okamžite zkontaktujte administrátora webu na adrese: admin@kinema.cz.